HISTORIE /  MANICS /  AUDIO /  VIDEO /  TEXTY /  ROZHOVORY /  PRAHA 11.11.2002 /  GALERIE /  CD & DVD OBALY
	..::ODKAZY::..		Tak jsme se konečně dočkali! Po několika zrušených koncertech se nejrespektovanější britská skupina Manic Street Preachers představila v plné parádě v Malé sportovní hale na Výstavišti v Praze. Kolem 17. hodiny se začali scházet první skupinky fanoušků a v 18.30 hod se otevřeli dveře Malé sportovní haly a začala klasická bitka o místa. Jak čas plynul, hala se postupně zaplňovala a napětí mezi fanoušky houstlo jako mlha u Rákosníčkova rybníka. Ve 20.15 hod konečně nabraly události trochu spád. Na pódium přišla předkapela - česká skupina Ready Kirken a celkem se jí podařilo natěšené fanoušky rozehřát s trochu rozpohybovat. Po jejich vystoupení nastala únavná půlhodinová pauza a pak to už konečně začalo. Ve 21.30 hod se na pódiu se objevili James Dean Bradfiled, Nicky Wire a Sean Moore - Manic Street Preachers, jedna z nejdůležitějších a nejrespektovanějších skupin na světě stála před námi! James měl komplet černý oblek, Nicky zase pro změnu červený sametový oblek a Sean červenou košili a kšiltovku. Po krátkém přivítání ("Hello Prague, we are the Manic Street Preachers") zazněly první tóny první skladby, a byla to Motorcycle Emptiness. Postupně jsme se dočkali všech stěžejních hitů - A Design For Life, Tsunami, Faster, Kevin Carter, Stay Beautiful, Motown Junk, The Everlasting, If You Tolerate This Your Children Will Be Next, Everything Must Go, Roses In The Hospital. Na řadu přišli také méně hrané skladby jako Little Baby Nothing, Life Becoming A Landslide a výtečná Suicide Is Painless (theme from M*A*S*H). Rychlé skladby se střídaly s pomalými a skvělé světelné efekty ještě více umocňovaly vynikají zážitek. Atmosféra byla nádherná, většinu písniček jsme zpívali všichni jako jeden sbor. Hodina a půl utekla jako voda, a tak kolem 23. hodiny řekl James "Thank you and good bye" a všem nám bylo jasné, že je konec. Manics totiž nikdy na koncertech nepřidávají (vyjímkou byl snad pouze koncert na Kubě). Všichni tři ze sebe vydali maximum. Sean byl za bicími naprosto nekompromisní, Nickyho basa ještě více podtrhovala údernost písniček a James vystřídal během večera 7 kytar. Na tento večer (a vlastně i celý den) budu vzpomínat hodně a hodně dlouho, protože se mi splnil můj životní sen. Viděl jsem Manic Street Preachers na vlastní oči, slyšel jsem je na vlastní uši a zažil jsme tu nádhernou a neopakovatelnou atmosféru na jejich koncertu. A poznal jsem, proč jsou tak vysoce hodnocenou skupinou, protože teprve při živém vystupení člověk pozná sílu a důležitost jejich hudby a textů. Možná svými skladbami nezmění svět. Možná jenom ukážou na to špatné, co se děje. Možná změní naše soukromé světy, které máme. Ať se stane cokoliv, názory a myšlení Manic Street Preachers tady budou pořád! Recenze ze stránek iDnes a reakce českých fans na koncert Manics v Praze. Rozhovor s Jamesem po koncertě.
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768.   Stránky vytvořeny 2001.   Autor Standa Slavík.     manic.preacher@seznam.cz